Zakázané horory

Grotesque

Grotesque je šokující japonský horor, který vyniká svou nekompromisní brutalitou a násilím. Režisér Kódži Širaiši nás zavádí do temného světa, kde neznámý muž unese mladý pár a podrobuje je neuvěřitelnému týrání. Tento krvavý snímek zobrazuje extrémní sadismus a mučení, které se nevyhýbá ani sexuálnímu násilí. Když láska mezi oběma postavami vstoupí do hry, film klade otázky o hranicích lidské odolnosti a o tom, co je člověk ochoten snést pro svou milovanou osobu. Atmosféra neustálého napětí a zvráceného potěšení z utrpení vytváří neuvěřitelně intenzivní zážitek. Grotesque byl kvůli svému grafickému a samoúčelnému násilí zakázán ve Velké Británii a později i v Norsku, což pouze podtrhuje jeho pověst jako jednoho z nejkontroverznějších hororů, které vyvolávají otázky o morálních a psychologických hranicích.

Exorcista (1973)

Exorcista z roku 1973 je nezapomenutelný horor, který se právem zařadil mezi nejkontroverznější a nejuznávanější snímky všech dob. Režisér William Friedkin a scénárista William Peter Blatty, který adaptoval svůj vlastní bestseller, vytvořili dílo, které nejen že vyvolalo silné emoce, ale také čelilo odporu jak ze strany katolické církve, tak části veřejnosti. Film sleduje příběh dcery bohaté herečky, jež se začíná chovat podivně a vykazuje známky démonické posedlosti. Její matka, zoufalá z neúspěšných lékařských pokusů, se obrací na dva katolické kněze, kteří se snaží zbavit její dceru ďábla.

Premiéra filmu byla zvolena v malém počtu kin ve Spojených státech a Kanadě, ale i přes nepříznivé recenze a postupné zákazy se stal fenoménem, který přitahoval diváky, kteří chtěli zažít jeho notoricky známé a děsivé scény. Některé z nich, jako je kontroverzní scéna s křížem a děsivá proměna malého děvčátka, vyvolaly nejen nevolnost, ale i vážné zdravotní reakce u některých diváků. Exorcista se stal prvním hororem, který získal 10 nominací na Oscara, z nichž dvě proměnil ve zlaté sošky. Někteří kritici jej považují za nejlepší horor všech dob. Film je k dispozici na Netflixu, kde i dnes pokračuje ve své pověsti jako klasika, která děsí a fascinuje nové generace diváků.

Saló aneb 120 dnů Sodomy

Film Saló aneb 120 dnů Sodomy od italského režiséra Pier Paolo Pasoliniho je jedním z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších děl v historii kinematografie. Režisér, známý také jako scénárista kultovního filmu Federica Felliniho Sladký život, přivedl na plátna filmů svou vizi s nekompromisním záměrem překročit všechny konvenční hranice. Adaptace kontroverzního románu markýze De Sade zobrazuje děsivé scény zvráceného sadismu v kontextu fašistické republiky Saló. Skupina bohatých fašistů, uzavřená ve vile, terorizuje a mučí mladé oběti v hrůzostrašném zobrazení zvrhlých sexuálních praktik. Film, natáčený v období, kdy Pasolini ještě psal scénáře pro renomované režiséry, se stal terčem censury a zákazů v mnoha zemích. Pasolini se premiéry nedožil, byl brutálně zavražděn prostitutem, což přidalo k legendě jeho posledního a nejožehavějšího díla.

Srbský film

Tento film z roku 2010 se zaměřuje na prostředí porno průmyslu a vypráví příběh bývalého chudého pornoherce Miloše, který přijme nabídku na natáčení, jež má zaručit jeho rodině finanční zabezpečení. Film však brzy odhalí temné a zvrácené praktiky, které překračují hranice běžného hororu. Obsahuje šokující scény, včetně těch, které zahrnují znásilnění dětí. Před uvedením do britské distribuce byl film nucen podstoupit cenzuru, kdy bylo vystřiženo více než 4 minuty materiálu. Srbský film je určen pro diváky, kteří mají zájem o extrémní a provokativní obsah, a rozhodně není vhodný pro slabé povahy.

Kanibalové

Když tento film poprvé dorazil na plátna v roce 1980, jeho tvůrci záměrně vytvořili iluze dokumentárního snímku, přičemž se snažili skrýt mnoho aspektů produkce a herců. Tento podvodný přístup měl za cíl umocnit dojem realismu, avšak skutečnost byla mnohem drastičtější. Film, s tématikou kanibalismu a vulgárními scénami, byl tak šokující, že vzbudil širokou kontroverzi a zmizel z distribuce ve více než padesáti zemích. V současnosti je velmi těžké tento film najít, což jen posiluje jeho status jako jednoho z nejextrémnějších a nejkontroverznějších kinematografických děl.

Texaský masakr motorovou pilou

Texaský masakr motorovou pilou z roku 1974 se stal ikonickým hororem, jehož vliv a děsivá atmosféra si získaly uznání fanoušků po celém světě. Přestože snímek není známý pro přehnanou brutalitu nebo krvavost scén, jeho hlavní antagonista, psychopatický Leatherface a jeho děsivý způsob vraždění, vyvolali v mnoha evropských zemích silné kontroverze. Tento znepokojující charakter a jeho násilnické činy byly považovány za nevhodné a potenciálně inspirativní pro mládež, což vedlo k širokým zákazům a cenzurám. Film, který se odvážně vyrovnává s temnými stránkami lidské psychiky, tak čelil ostré kritice a mnoha zákazům v Evropě, přičemž jeho vliv na hororový žánr zůstává nezpochybnitelný.

Mechanický pomeranč

Mechanický pomeranč, režiséra Stanleyho Kubricka, je film, který se stal synonymem pro estetizaci násilí. S jeho odvážným a provokativním ztvárněním násilných činů vyvolal film silné reakce a kontroverze po celém světě. Jeho obsah vedl k zákazům v Irsku, Velké Británii, Singapuru, Malajsii, Španělsku a Jižní Koreji. Zajímavým obratem je, že ve Velké Británii se Kubrick sám rozhodl požádat o stažení filmu z distribuce, aby ochránil svou rodinu před možnými útoky a hrozbami, které vyvolalo jeho dílo.

Plivu na tvůj hrob

Plivu na tvůj hrob je notoricky známý exploitation film, který se zaměřuje na příběh pomsty za znásilnění. Jeho intenzivní a grafické zobrazení násilí a pomsty vedlo k tomu, že snímek čelil cenzuře a zákazům v mnoha zemích, včetně Velké Británie, Austrálie, Finska, Norska, Irska, Kanady, Malajsie, Singapuru, Číny a Islandu. Film vyvolal silné reakce kvůli svému násilnému obsahu a explicitnímu zobrazení pomsty, což vedlo k jeho širokému zákazu v různých jurisdikcích. Plivu na tvůj hrob zůstává významným příkladem toho, jak tematika a zpracování násilí mohou ovlivnit vnímání a distribuci filmů po celém světě.

Caligula

Caligula zůstává jedním z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších snímků v historii kinematografie. Příběh o jednom z nejzvrácenějších panovníků starověkého Říma je nejen známý svým brutálním ztvárněním násilí, ale také množstvím erotických scén, které vedly k tomu, že někteří z tvůrců se rozhodli zcela distancovat od projektu a vyžadovali, aby jejich jména nebyla uvedena v titulcích. Navzdory svému pornografickému nádechu se Caligula pokusil originálně zachytit bizarní atmosféru římského dvora, kde zrada, sex a násilí byly na denním pořádku. Film existuje v několika verzích, přičemž „hardcore“ verze, která trvá až 160 minut, obsahuje dodatečné sexuální momenty, od kterých se filmaři distancovali. Mnohé kratší verze, které nejsou tak explicitní, jsou dostupné pro diváky. Caligula se stal nejdražším nezávislým filmem své doby a do roku 1993 byl zakázán v Rusku, přičemž v Bělorusku zůstává zakázán dodnes.

The Poughkeepsie Tapes

Film nás zavádí do města Poughkeepsie, kde policie náhodně objevila více než 800 videokazet pořízených sériovým vrahem Edwardem Carverem. Tyto kazety obsahují šokující záznamy týrání, mučení, znásilňování a vražd jeho obětí, což film činí jedním z nejvíce znepokojujících děl v žánru tzv. „nalezeného materiálu“ (found footage). Režisér John Erick Dowdle vytváří s tímto brutálním a surovým materiálem intenzivní a realistický zážitek, který diváky nenechává v klidu.

Lidská stonožka (2009)

Nizozemský horor Lidská stonožka z roku 2009 je jedním z nejbizarnějších a nejodpornějších filmů své doby. Režisér Tom Six vytvořil kontroverzní dílo, které vyvolalo široké diskuze a kritiku. Film se soustředí na šíleného vědce, který unese tři americké turistky a chirurgicky je spojí do jednoho těla, čímž vytvoří „lidskou stonožku“. Tento brutální a zvrácený koncept vyvolal vlnu nevole, jelikož snímek zobrazuje oběti jako objekty hrubé degradace a zneužití pro potěšení a vzrušení jak hlavní postavy, tak diváků. Kontroverzní obsah filmu vedl k jeho zákazu v Malajsii.

Závěr

Zakázané horory nejsou jen filmovým žánrem, ale i sociálním fenoménem, který odráží naše nejhlubší obavy a morální dilemata. Tyto snímky, často obklopené kontroverzí a cenzurou, vyvolávají intenzivní reakce a přetvářejí hranice mezi uměleckým vyjádřením a extrémními tématy. Filmy jako Exorcista a Mechanický pomeranč ukazují, jak umělecké vyjádření může vyvolat nejen kulturní a náboženské reakce, ale také vyžadovat od tvůrců odvahu čelit těmto reakcím. Caligula a Lidská stonožka pak zůstávají příklady, kde extrémní obsah a vizuální styl překračují konvenční meze a zanechávají trvalé stopy v paměti diváků. Bez ohledu na to, zda vás fascinují nebo děsí, tyto filmy zůstávají důležitou součástí filmové historie, která pokračuje ve své schopnosti provokovat a vyvolávat diskusi.

Časté dotazy

Přečtěte si také:

• Sportovní filmy
• Filmy o hokeji
• Filmy o boxu
• Filmy o basketbalu
• Filmy o tenise
• Filmy s Jamesem Bondem
• Filmy o pokeru
• Filmy o mafii
• Filmy o drogách
• Filmy o hazardu